Kominík Zlínský kraj
okres Vsetín

Zlínský kraj má čtyři okresy: Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. Obsluhujeme jediný z nich, Vsetín. Tahle stránka je proto jediná krajská stránka na webu, kde nepokrýváme celý kraj, a chceme to napsat rovnou, ne to zamlčet a nechat vás zjistit to až při telefonátu.

Konkrétně jezdíme do Vsetína, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm a do obcí kolem nich, tedy po celém okrese Vsetín. Do Zlína, Kroměříže ani na Uherskohradišťsko se běžně nedostaneme.

Když voláte ze Zlína nebo Kroměříže, klidně zavolejte i tak. Řekneme vám to na rovinu hned na telefonu, ať neztrácíte čas čekáním na termín, který nepřijede, a poradíme, na koho se obrátit blíž.

Poctivé vymezení území je lepší než mlžení a slibovaný termín, který nedodržíme.

Okres Vsetín je zalesněný a kopcovitý kraj pod Beskydami a Javorníky. Dřevo je tu po ruce doslova za humny, a tak se jím odedávna topí. Zástavba je navíc rozptýlená do pasek a samot, ne jen do souvislých ulic, takže se dá dobře domluvit víc výjezdů do jedné oblasti najednou.

Terén je kopcovitý a cesty klikaté, proto si termíny na Vsetínsku skládáme po oblastech: jedeme-li do jedné obce, domluvíme si na ten den i sousední paseky a samoty. Vzdálenost uvnitř okresu se do ceny nepromítá.

Z 59 764 bytů v okrese Vsetín jich 16 769 topí tuhými palivy, tedy dřevem nebo uhlím. To je 28,1 %, skoro každý třetí. Je to vidět na první pohled: v kopcovitých obcích na Valašsku stojí u domů hranice narovnaného dřeva častěji než jinde.

Pro nás to znamená hodně kotlů a kamen na dřevo v celoročním i sezónním provozu a s tím i pravidelnou práci navíc: víc čištění za rok, víc kontrol a víc případů, kdy se v průduchu usadí dehet.

O tom, jak dehet v komíně vzniká, jsme podrobně napsali na stránce Pelhřimova, protože i tamní okres topí hlavně dřevem. Tady jde spíš o to, co s ním dělat, protože právě to je otázka, která na Vsetínsku padá nejčastěji.

Kontrola pozná dehet snadno. Kominík posvítí do průduchu a lesklá, gumovitá vrstva na stěnách je vidět hned. K tomu se přidá pohled na komínovou hlavu zvenčí: mokré fleky nebo tmavé stopy po dešti signalizují, že se něco usazuje uvnitř.

Zavolejte, když kotel hůř táhne a doma je cítit kouř, když po dešti teče z hlavy komína hnědá voda po fasádě, nebo když se v průduchu vznítily saze. Hořící saze v komíně jsou důvod, proč se v něm dál topit nesmí. Než se zase zatopí, musí komín projít revizí.

Nejlepší čas na kontrolu je konec léta nebo začátek podzimu, ještě než se naplno rozjede topná sezóna. Vyčištěný a zkontrolovaný komín jde do zimy bez rizika, že se v mrazu usazený dehet vznítí a popraská zdivo. V zimě navíc na termíny čeká víc lidí najednou.

U celoročního provozu na dřevo se čistí třikrát do roka, u sezónního dvakrát, kontrola spalinové cesty jednou ročně bez ohledu na to, jestli topíte celý rok nebo jen o víkendech na chalupě.

Lhůty určuje příloha č. 2 vyhlášky č. 34/2016 Sb. a liší se podle paliva:

• pevná paliva do 50 kW: čištění třikrát ročně při celoročním provozu, dvakrát při sezónním
• kapalná paliva: dvakrát, respektive jednou ročně
• plynná paliva: jednou ročně, ale u nevyvložkovaného zděného komínu platí lhůty jako pro pevná paliva
• kontrola spalinové cesty: jednou ročně bez ohledu na palivo

Revize je něco jiného. Dělá se při uvedení komína do provozu, po přestavbě, po výměně spotřebiče a po komínovém požáru. Zprávu předáme nejpozději do deseti pracovních dnů od úkonu, obvykle dřív.

Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj má na starost David Mlčoch, hlavní kominík oblasti. Má zhruba deset let praxe, je revizní technik s revizními zkouškami a vyjíždí z Opavy.

Jezdí s partou kominíků z okolí Opavy a Ostravy, zprávy podepisuje on. Kdo přesně přijede, řekneme při domlouvání termínu a den předem potvrdíme čas.